V listopadu se proměňuje nálada v přírodě okolo nás. Barevný podzim postupně vystřídají mlhavé dny, listí ze stromů opadá a vše se nyní mnohem očividněji chystá na zimu. Stále nám ubývá světla i tepla zvenčí. A tak jako vždy, všechny tyto děje se zrcadlí i v nás samotných. I my prožíváme listopadové podzimní dny s jinou náladou, než ty v říjnu, kdy vše ještě hýřilo podzimními barvami. Příroda se stahuje do sebe a my prožíváme návrat ke svému nitru. Jsme díky prožitku zkracujícího se dne v těsnějším kontaktu sami se sebou i svými blízkými. Ne náhodou v tomto období slavíme svátek sv. Martina, připomínáme si soucit, se kterým se rozdělil o svůj plášť a díky postupnému zapalování lucerniček z jednoho jediného plamene můžeme zažít, že dělením tohoto světla vždy přibývá.
Nechť si v tomto chladném čase zachováme hřejivé teplo v našich srdcích, o které se vždy můžeme rozdělit