28 Bře I takové jsou naše venkovní pátky…
Ven chodíme každý pátek. Když tráví děti čas v přírodě, vytvářejí si k ní vztah a stává se pro ně samozřejmé chovat se vůči ní zodpovědně. Učíme se pozorně dívat kolem sebe. Žít přítomným okamžikem. A co teprve toho učiva, které můžeme aplikovat v praxi.Děti si oblíbily pravidelný nákup společné svačiny – bochníku křupavého chleba a pomazánkového másla. Je to ideální příležitost, jak procvičit matematiku – sčítání po desítkách, dvacítkách. Počítání, zda nám přinesená desetikoruna od každého bude stačit. Následná rozvaha nad tím, o kolik víc musíme příští pátek přinést, když si budeme chtít koupit velkou kostku másla? A co že to je vlastně vyraženo na mincích za symboly? Brno? Pražský orloj? A co příběh o sv. Václavovi?Nakupujeme. Paní prodavačka s dětmi ještě procvičí matematiku, když jim dá za úkol vypočítat, kolik peněz jim má vlastně vrátit;)A jdeme dál. Kam? Přece na Vyhlídku. Už v polovině ledna jsme si všimli, že zde raší divoká pažitka. Teď už pěkně povyrostla a my se těšíme, že si ji naservírujeme na náš čerstvý chléb. Kdo chce, má s sebou nožík a porcuje pažitku pro ostatní. Jaké další lesní byliny jsou vlastně jedlé?Po svačině na Vyhlídce vyrážíme dál, směrem ke Kuchelníku a tamějšímu potoku. Strmá stráň byla minule plná sněženek. Tentokrát potkáváme mloky skvrnité! Viděli jsme je už na podzim, když jsme se v lijáku vydali na samosběr mrkve. Tehdy byla velká zima a mloci byli velmi pomalí. Co můžeme pozorovat na jaře? Děti si všimly, že jsou rychlejší, ale přesto dost pomalí na to, abychom mohli počítat, kolik mají vlastně prstů. A co mloci jedí? Co znamená, že jsou obojživelníci? Otázek je spoustu, hledáme společně odpovědi. Mloci lezou strání v nepředvídatelných místech, rázem je snadné pochopit, proč je třeba pohybovat se v přírodě opatrně a s respektem. Jsme domluveni, že příště je budeme kreslit.
